Přechylování příjmení jako otázka přístupu?

V poslední době se u nás častěji diskutuje o přechylování cizích příjmení. V roce 2009 měla moderátorka lyžařského závodu Z. Kocumová potíže s ČT, neboť příjmení sportovkyň nepřechylovala. Jaký je Váš názor? Redakce časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum a lingvistka Dr. Jana Valdrová uvítají Vaše odpovědi na pět otázek k tématu. Odpovědi prosím zašlete na email jana.valdrova@gmail.com Děkujeme!

  1. Měla by být podle Vás cizí ženská příjmení v českých textech, úředních dokladech a vběžné komunikaci přechylována? Pokud ano, proč? Mají se přechylovat všechna nebo jen některá (která)?
  2. Část české bohemistické obce trvá na přechylování cizích příjmení u žen právě proto, že výchozí tvar (např. Obama, Merkel) je údajně veřejností vnímán jako mužský. Rovněž český je takto Matriční zákon chápe. Souhlasíte s tímto odůvodněním?
  3. Některá česká příjmení (Janů, Krejčí, Šerých apod.) se užívají u žen nepřechýlená. Spatřujete uživatelský rozdíl mezi nimi a cizími ženskými příjmeními? Příklady: „Zpěvačce Petře Janů se daří na všech frontách“, „…projekt, garantovaný dlouholetou vegetariánkou a propagátorkou Jógy v denním životě docentkou PaedDr. Miladou Krejčí,…“
  4. Akceptovali byste níže uvedené příklady, v nichž jsou cizí příjmení ponechána nepřechýlená a pohlaví vyjádřeno jinými prostředky (ženským křestním jménem, názvem profese, koncovkami sloves atd.)? Příklady: Kněmecké kancléřce Angele Merkel (…) se včera připojili…“, „Emmons byla vyhlášena nejlepší střelkyní světa“, „(…),dále tu byla ještě verze americko-italská, kde Natašu hrála Audrey Hepburn a Piera Henri Fonda“, „Timesy v rozhovoru s J. K. Rowling v roce 2005 přiznávají autorce znovuobjevení a přepracování …“, „V březnu 2009 navštívila Parlament americká ministryně zahraničí Hillary Clinton.
  5. Měla by se podle Vás k přechylování cizích příjmení vyjadřovat výlučně či přednostně bohemistická lingvistika?

Poznámka: Cizím příjmením je zde míněno příjmení cizinky, Češky po sňatku s cizincem, Češky žijící v zahraničí atd., srov. § 69 Matričního zákona z 18. března 2004, bod 2: „Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy (…) uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o (a) cizinku, (…)“. Bod 3: „Při zápisu narození dítěte lze (…) uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě (a) cizincem (…)“. Zvýraznění tučným tiskem: JV.