TRANS*PARENT: konference o právech translidí jako pozvánka k dialogu o praxi registrace jmen a příjmení

trans parent

Organizace TRANS*PARENT a nadace Friederich-Ebert-Stiftung Prag uspořádaly 15. 5. 2016 konferenci o právech trans* lidí – těch z nás, kteří se vypořádávají s nesouladem s rodem, původně jim přiděleným po narození. Ke komplikacím v životě trans* osob patří současná praxe zápisu jmen a příjmení do matrik.

Pro zápis nebo změnu jména a příjmení jsou zvlášť důležité formulace v zákoně. Podle § 62 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb. lze do matriční knihy „zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem.“ V §72 odst. 5 téhož zákona stojí: „Fyzické osobě, u níž probíhá změna pohlaví, povolí matriční úřad užívat neutrální jméno a příjmení na základě její žádosti a potvrzení zdravotnického zařízení, u něhož léčba pro změnu pohlaví probíhá.“ V novele 312/2013 Sb., § 72 (5) b) se praví: „Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.“

Porovnáním těchto paragrafů zjistíme, že zákon pracuje výlučně s pojmy ženské a mužské pohlaví; období léčby pro změnu pohlaví má být krátkou fází, kdy je trans* osobě povoleno užívat neutrální jméno a příjmení. To se po „léčbě“ změní: nehodící se jméno nebude zapsáno vůbec a příjmení se zapíše ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví (kterým je v duchu zákona opět pohlaví ženské nebo mužské). Mnozí trans* lidé proto již v období „léčby“ usilují o zápis rodově neutrálních jmen a příjmení, jež by pak už nemuseli měnit.

V případě pochybností vydávají znalecké posudky Ústav pro jazyk český AV ČR, jeden znalec mongolských jmen a dvě další soukromé osoby. M. Knappová provádí soudně znaleckou činnost již od dob hlubokého socialismu; v roce 1978 napsala první verzi dnešní (po páté přepracované a doplněné) příručky Jak se bude vaše dítě jmenovat. V prosinci roku 2015 jsem byla jmenována soudní znalkyní také já; jako jediná ze všech uvedených soudně znaleckých subjektů provádím výzkumnou a publikační činnost v oboru genderová lingvistika, která je s problematikou pohlaví, identit a rodově neutrálních či specifických jmen a příjmení úzce propojena. V oblasti matriční praxe a posudkové činnosti spatřuji tyto výzvy:

  1. Trans* lidé bez ohledu na pohlaví a fázi tzv. léčby by při matričních událostech měli mít právo svobodně volit jména a příjmení. Soudně znalecký posudek je oprávněný v případě u nás poprvé registrovaných jmen a příjmení. Již existující křestní jména by stačilo zapisovat na základě informací z ministerské databáze (v bodu 2).
  2. Právnické a soukromé osoby, provádějící soudní znalectví v oblasti zákonného ověřování jmen a příjmení, avšak především matriky a veřejnost by měly sdílet databázi uznaných křestních jmen včetně rodově neutrálních, která rozšíří rejstřík jmen a tvarů příjmení z knihy M. Knappové (uvedených například ve 4. vydání knihy na pouhých 4,5 stranách, z toho půl strany zabírají Boža, Dráža, Jára, Jířa, Pája a další domácká, po ukončení „léčby“ nepoužitelná jména). Databáze zjednoduší a zrychlí proces uznávání jmen; odpadne opakované vyhotovování placených posudků za již registrovaná jména.
  3. Měřítkem uznávání rodově neutrálních příjmení bývá jejich rodová (ne)specifičnost. To souvisí s velmi úzkým pojetím rodově neutrálních příjmení, popsaným v bodě 4. Pokud by se tato praxe uplatňovala do písmene, musely by být některé političky, například Peake, Jacques, Udženija a další přejmenovány. Česká veřejnost si s rodovou neutrálností příjmení i bez přechylovacího formantu dobře poradí. Úkolem jazykovědkyň a jazykovědců je tedy přehodnotit kritéria stanovování rodové neutrálnosti příjmení ve prospěch rozšíření voleb nositelek a nositelů příjmení.
  4. Pojetí obourodých příjmení bude třeba rozšířit tak, aby poradenství reflektovalo vývoj jazyka. Na webu Ústavu pro jazyk český je již po léta doporučována jediná příručka o jménech a příjmeních, která uznává jako obourodá jména a) původem měkká přídavná jména nebo jim podobná jako Hoření, Krejčí aj., dále b) jména na –ů, -ůj a –ův, vzniklá z přídavných jmen přivlastňovacích (Petrů, Pavlů aj.) a c) jména na –ých, -ech a další verze tohoto zakončení. O obourodých cizích příjmeních se i přes narůstající počet cizinek a cizinců u nás autorka nezmiňuje vůbec.

Se zúženým chápáním obourodých příjmení se potýkají rovněž ty české ženy, jež si při zápisu svých příjmení nebo příjmení dcer přejí uvést příjmení bez přechylovacího formantu. Bez splnění některé z podmínek, daných § 69 zákona č. 301/2000 Sb., prakticky není možné takový zápis provést. Parlamentní jednání o tématu zatím končila neúspěchem.
První dekády třetího tisíciletí přinesly drobné rozšíření svobod lidí, jež se neidentifikují s tzv. tradičními pohlavími: některé formuláře nabízejí v rubrice pohlaví volbu žena / muž / jiné, nebo rubrika chybí. Konference TRANS*PARENT se stala pozváním k dialogu pro všechny, kteří se zabývají právními úpravami registrace ženských příjmení, registrací jmen a příjmení menšinových pohlaví a poradenstvím v této oblasti, a za to patří pořádající organizaci velký dík.