Trans jméno a příjmení: jaké vybrat?

 

Jana Valdrová, Ph.D., soudní znalkyně v oboru jmen a příjmení, 12.07.2019

Klíčová slova: trans*, trans gender, trans lidé, trans (gender) jméno, genderově neutrální jméno, rodově neutrální jméno, unisex jméno, unisex name, transgender name, gender neutral name, gender neutral baby name

  1. Současný stav

Genderově/rodově neutrální jméno je takové křestní jméno nebo příjmení, jehož nositelem či nositelkou může být osoba kteréhokoli pohlaví. Jméno musí být existující (doložené) a matričně zapsáno v podobě spisovné a pravopisně správné. Příjmení musí mít existující základ, tj. je třeba dokázat, že již bylo registrováno, např. snímkem stránky v telefonním seznamu, odkazem na e-zdroje (některé je třeba soudně znalecky ověřit) a dalšími uznatelnými způsoby.

O změnu dosavadního jména a příjmení může klient/ka požádat ve fázi tranzice: „Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví“.

Jména a příjmení, která nestojí v příručce Knappové, ověřuje v ČR soudně znalecky za poplatek M. Knappová, Ústav pro jazyk český nebo já. Další dvě osoby se specializují na mongolská a vietnamská jména a příjmení. Trans žena či muž může volit, na koho se obrátí, může porovnávat výši poplatků, dobu vypracování a přístup jednotlivých soudních znalkyň a znalců.

Již čtyřicet let se matriky řídí průběžně aktualizovanou příručkou M. Knappové Jak se bude (vaše dítě) jmenovat. Od roku 2006 se v ní objevuje drobná kapitola o trans jménech. Na můj návrh, akceptovaný Ministerstvem vnitra ČR uznávají matriky od roku 2017 též jazykovědně ověřené internetové zdroje, a navrhla jsem také, aby byla matrikám k dispozici kniha Bruce Lansky(ho) 2015. 100,000+ Baby Names. Žádná příručka totiž z kapacitních důvodů nepodchytí trendy a změny komplexně.

Text M. Knappové obsahuje seznam několika domáckých podob českých i cizích křestních jmen (Bóža, Jířa, Sandy aj.), jejichž matriční registrace je nepřípustná. Je žádoucí, aby autorka tento omyl co nejdříve napravila. Kromě domáckých forem nabízí autorka hrstku českých a několik málo cizích rodově neutrálních jmen v oficiálních, tedy nezdrobnělých nebo spisovných tvarech. Kde a jak hledat další křestní jména, autorka neuvádí. Domácké nebo zdrobnělé tvary jmen mohou znít důvěrně nebo dokonce dětinsky, o čemž se autorka nezmiňuje.

V oblasti příjmení navrhuje M. Knappová

  • starší slovanská, vzácná příjmení (Starove, Miškeje, Bratrych). U některých z nich neexistuje jediný člověk, který by se v ČR takto jmenoval. Příjmení by činilo nositele či nositelku mimořádně nápadnými, což zřejmě nebude cílem trans osob;
  • velmi rozšířená příjmení typu Krejčí (například v Praze je 1084 osob jménem Krejčí, srov. www.prijmeni.cz). To může znevýhodňovat nositele a nositelky v konkurenci na trhu práce);
  • radí obměnit původní příjmení příponami, z nichž mnohé zní nezvykle; trans lidé se proto nejčastěji uchylují k jedné z nich a volí obměnu vlastního příjmení zakončením na -ů. Postupně se ale tato verze stává stigmatem odlišné pohlavnosti, a proto se jí stále více lidí vyhýbá.

Paradoxně tak dochází k útěku k cizím příjmením, ačkoliv autorka příručky jednostranně horuje pro (staro)česká příjmení. V kombinaci s cizím křestním jménem jsou cizí příjmení mnohem lepší volbou než upoutávat na sebe pozornost nápadným příjmením v případě, že považujeme takovou pozornost za nevítanou.

Svobodná volba příjmení je v Česku hrubě omezována dosavadním rozlišováním příjmení na ženská a mužská, na němž trvá Ústav pro jazyk český (o tom eviduji důkazy). Například Kalaš je podle ÚJČ mužské jméno, a FtM jménem Kalašová proto nemůže jako neutrální verzi volit tvar Kalaš. Zato mírně odlišné jméno Kala je možné volit jako rodově neutrální, neboť končí na samohlásku. Dochází tím k nerovnému pojednání osob na základě zakončení kmene jejich příjmení, což změní jen úprava zákona.

Není pravda, že nepřechýlené příjmení nelze integrovat do textu, že není pro češtinu přirozené a že se nepozná rod. Ukázaly to svého času debaty kolem K. Peake a K. Jacques. Nepřechýlená příjmení se u nás používala od počátků úřední registrace jmen a nikdy nebránila porozumění. Pro vyjádření rodu existuje v češtině mnoho prostředků, a příjmení je pouze jeden z nich.

  1. Jak tedy volit křestní jméno?

Volba jména i příjmení je zásadní záležitost osobní identity – slavnostní, neopakovatelný moment, jak signalizují například rady na webu https://www.wikihow.com/Choose-a-New-Name-(Transgender). Vyplatí se zvolit takové jméno, aby trans žena či muž nemusel/a celý proces změny dokladů postupovat později ještě jednou.

Z příručky Bruce Lanskyho lze volit jména, označená B/G nebo G/B (zkratky anglických označení girl a boy), pokud neobsahují poznámku „familiar form“. Rodově neutrálních jmen jsou v této knize stovky; výběr je velmi reprezentativní. Tato jména by pak měla být registrovatelná bez poplatku, neboť jsou snadno ověřitelná z onomasticky důvěryhodného zdroje.

Lze také zadat do internetu nahoře uvedená klíčová slova (též v dalších jazycích), a nalezená jména si nechat soudně znalecky ověřit.

  1. Jak volit příjmení?

Rovněž zde se vyplatí najít verzi příjmení, jež nebude klient/ka muset později měnit. Některé MtF si přejí žít s příjmením s -ová nebo -á, které ve fázi tranzice nelze zaregistrovat jako genderově neutrální, tudíž je změna dokladů přece jen čeká ještě jednou.

Komu nevyhovují možnosti, jež jsem popsala výše podle příručky M. Knappové pro matriky, musí se v rámci současného matričního zákona přihlásit k cizí národnosti (FtM), nebo zvolit jméno, končící na samohlásku. Ostatně zapátráme-li ve vlastních rodokmenech, jistě v nich předky cizích národností najdeme.

Pro inspiraci doporučuji nahlédnout do www.prijmeni.cz, do telefonního seznamu v Česku či v jinde, projít medailonky slavných osobností v knihách či na internetu například pod hesly „slavné sportovkyně“, „slavné vědkyně“, „slavní cestovatelé“. Zdroj www.fembio.org obsahuje portréty slavných žen (včetně těch, jejichž příjmení končí na samohlásku) z různých dob, zemí a oborů. Informace jsou dostupné v angličtině, němčině a italštině.

Přeji vám šťastnou volbu – dát si tu práci a najít správně „padnoucí“ jméno a příjmení je opravdu velkou výhrou pro život.

Na závěr uvedu doporučení pro komunikaci s trans osobami: čeština má dva rody pro vyjadřování pohlaví. Není třeba zavádět novoty, i když není vyloučeno, že k tomu dojde. Stačí, když komunikující budou respektovat rod, ve kterém daná osoba o sobě mluví. Když to z komunikace ani ze jmen nepoznají, tak se prostě zdvořile zeptají.

Kontakt a poradenství: jana.valdrova  @  gmail.com

 

Doporučené webové stránky:

http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-valdrova.php?itemid=33875

http://transgender.at/infos/recht/vornamen.html

http://www.babynamewizard.com/baby-name

http://www.randalolson.com/2014/12/06/top-25-most-gender-neutral-names-in-the-u-s/

https://fivethirtyeight.com/features/there-are-922-unisex-names-in-america-is-yours-one-of-them/

https://www.kdejsme.cz/

https://www.mvcr.cz/clanek/jmena-a-prijmeni-zmena-jmena-a-prijmeni.aspx

https://www.nasejmena.cz

https://www.prijmeni.cz

https://www.transx.at/Pub/Recht_Namensliste.php

https://www.wikihow.com/Choose-a-New-Name-(Transgender)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-301#cast1

 

…a mnoho dalších. Upozornění: některá jména potřebují soudně znalecky ověřit.

Jelen Standa a Afghánec Alí

Podobnou petici jako lidé na Kvildě na záchranu jelena Standy jsme v naší obci podepsali za záchranu Afghánce Alího. Alí byl u nás – stejně jako Standa na Kvildě – 3 roky, jako Standa taky „ztratil plachost“, ale na rozdíl od Standy nikoho nikdy nenapadl. Stejně jako Standa také Alí „vešel do srdcí nejen místních“ (slova starosty Kvildy o Standovi). Kdyby nám ho odsunuli do Afghánistanu, stejně jako Standovi na Kvildě by mu byla hrozila smrt. Zachránili jsme ho.

Jak se v Česku píše a mluví o #metoo

 

Kampaň #metoo odhalila, jak dalece rozšířeno je sexuální obtěžování. Nedopouštějí se jej lidé, žijící harmonický osobní život (stejně jako nerozšiřují sexistické vtipy ti, kteří žijí v partnerské shodě), nýbrž ti, kteří krachují ve vlastních intimních vztazích. Svůj vliv na pracovní nebo kariérní postup jiných testují mimo jiné vpádem do jejich intimní sféry. Sexuální obtěžování je „(j)akákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí.“ (Novela zákoníku práce č. 46/2004.) Nejde tedy o sex, nýbrž o uplatňování moci a o ponižování lidí.

Téma je v Česku očividně tak nové, že se v něm část veřejnosti a žurnalistické obce neorientuje, částečně ovšem vinou neznalosti základních informací a neochotě obstarat si je. Články a ohlasy pak  bagatelizují sexuální obtěžování, hemží se omyly, špatně formulovanými problémy, otázkami a anketami (anketa iDnes „Jak vnímáte sexuální narážky přátel či kolegů“). Vytrhávají jevy z kontextu, argumentují selektivně, líčí známé případy manipulativně a je na nich znát senzacechtivost na úkor faktů. Mívají tyto rysy:

  1. Zesměšňování problému. Výraz sexuální „harašení“ místo „obtěžování“ se rozšířil pro částečnou fonetickou podobnost s výrazem harrasment v devadesátých letech minulého století. Je spolehlivým znakem špatné orientace v problematice, stejně jako úmyslně nesprávná výslovnost či pravopis anglického termínu gender. Dramatické metafory jako „hon na čarodějnice“ mají signalizovat přesvědčení, že postih sexuálního obtěžování je přehnaný.
  2. Směšování pojmů sexuální násilí a sexuální obtěžování a jejich zaměňování za flirtování. Na jedné straně je vyjadřován respekt vůči obětem násilí, na druhé straně jsou bagatelizovány projevy sexuálního obtěžování: někomu „upadla ruka na něčí koleno“ (Stropnický v ČT 24), někdo „se dopustil letmého doteku či zavadil o dívčí ňadro“ (Fištejn v Reflexu). Zkresluje se skutečnost: muž „pomohl ženě do kabátu nebo podržel dveře a byl obviněn“.
  3. Argumentace ad hominem a strategií otrávené studny. Problém údajně tematizují a kampaně vedou zestárlé, zneuznané herečky, slávychtivé hvězdičky, zuřivé aktivistky (Kolářová v iDnes), frustrované feministky, které nikdo nechce a kariéristky či aktivistky, jež nebyly úspěšné, „měly by si najít chlapce“ (Doležal v Reflexu).
  4. Hledání kvazi příčin. Že se o sexuálním obtěžování široce debatuje také v České republice, má pramenit „v Americe“ (Machalická v LN), v „EU“, v „politické korektnosti“, v „genderovém šílenství“. Kdo kritizuje sexuální obtěžování, „nemá smysl pro humor“.
  5. Naturalizace útoků. Argumentuje se přírodou a přitažlivostí: „žena přece muže odjakživa přitahuje“, muž je „predátor“, „dotýkat se je normální“, mezi ženami a muži „odpradávna vždy funguje i výměnný obchod“ (Janáčková v iDnes).
  6. Podsouvání viny oběti. „Nedala jasně najevo, že se jí to nelíbí“, „šla tam dobrovolně“, „věděla, do čeho jde“, „mohla tušit, že…“, „měla se ozvat“, „proč až teď, o co jí jde“, „tak to chodí, kariéra se dělá přes postel“.
  7. Varování před důsledky. Postih sexuálního obtěžování se inscenuje jako nežádoucí zásah do intimních vztahů: „přirozené projevy mužů začínají být prohlašované za zločin“, muž „dostane facku, když ženě přidrží dveře“, „co vlastně muž ještě smí“, „takhle brzy vymřeme“. Ženy, které oznámily sexuální obtěžování, kazí všem ostatním legraci: „…zamrzla nálada na vánočních večírcích v Americe“ (Vodička v iDnes).
  8. České řešení. Ženy v ČR jsou údajně schopné řešit nevhodné chování mužů „jiným způsobem“, „Většina českých žen není přehnaně emancipovaná a zatím zdravě vnímají rozdíly mezi myšlením mužů a žen“, „Mně jako Středoevropance to přijde trochu přitažené za vlasy“ (Janáčková, Šmolka a Janáčková podle Matějů, Schmidtová v iDnes).

Sexuální obtěžování je systémový jev. Musí být tudíž také potlačován systémovými prostředky. Odborně fundovaná osvěta v institucích napříč společností je nezbytná.

 

TRANS*PARENT: konference o právech translidí jako pozvánka k dialogu o praxi registrace jmen a příjmení

trans parent

Organizace TRANS*PARENT a nadace Friederich-Ebert-Stiftung Prag uspořádaly 15. 5. 2016 konferenci o právech trans* lidí – těch z nás, kteří se vypořádávají s nesouladem s rodem, původně jim přiděleným po narození. Ke komplikacím v životě trans* osob patří současná praxe zápisu jmen a příjmení do matrik.

Pokračovat ve čtení „TRANS*PARENT: konference o právech translidí jako pozvánka k dialogu o praxi registrace jmen a příjmení“

Na Boženu Němcovou nám nesahejte!

K stěžejním tématům feministické a genderové lingvistiky patří kritika genderových hierarchií, výkonu a kontroly moci a manipulace lidí prostřednictvím jazyka. Odpůrci a odpůrkyně používají argument, zvaný „locus of existence“: co je tu odjakživa a má tradici, je správné. Takže například pohádky Boženy Němcové prosím nekritizovat.

Pokračovat ve čtení „Na Boženu Němcovou nám nesahejte!“

Jazyk jako „antireklama na ženy“. Co s tím?

Ve firmách, institucích a organizacích pracují kromě mužů i ženy. Zvláštní objev? Ani ne, byl by aktuální tak před sto lety. Jenže: tuto skutečnost a její vliv na image žen ve veřejném prostoru pořád ještě v češtině podceňujeme. Stačí nahlédnout do internetu: „Poslanci jednají o změníě právní formy občanského sdružení“, „Čeští vědci se dostali do prestižního časopisu Nature“, „Životy v Africe zachraňují i čeští lékaři“, „Starostové protestují …“ Kolikrát jste si při těchto větách představili ženy?

Pokračovat ve čtení „Jazyk jako „antireklama na ženy“. Co s tím?“

Die Deutsche Wortbildung

Liebe Studierende, liebe Leserinnen und Leser, das vorliegende Skriptum ist als Lehrmittel für die Einführung in die Wortbildungslehre konzipiert. Hier handelt es sich um eine vereinfachte Fassung – die Autorin wird sich aber sehr darüber freuen, wenn Sie sich weiterhin für die deutsche Wortbildung interessieren und die gewonnenen Erkenntnisse vertiefen werden. Dazu dient Ihnen das anliegende Bibliographieverzeichnis. Viel Spaβ beim Lernen wünscht Ihnen Jana Valdrová.

Pokračovat ve čtení „Die Deutsche Wortbildung“