Přechylování příjmení jako otázka přístupu?

V poslední době se u nás častěji diskutuje o přechylování cizích příjmení. V roce 2009 měla moderátorka lyžařského závodu Z. Kocumová potíže s ČT, neboť příjmení sportovkyň nepřechylovala. Jaký je Váš názor? Redakce časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum a lingvistka Dr. Jana Valdrová uvítají Vaše odpovědi na pět otázek k tématu. Odpovědi prosím zašlete na email jana.valdrova@gmail.com Děkujeme!

Pokračovat ve čtení „Přechylování příjmení jako otázka přístupu?“

Jazyková doporučení pro český jazyk

Seminář pro studující genderové lingvistiky

Zdroje: Kultura genderově vyváženého vyjadřování in www.msmt.cz, článek Novinové titulky z hlediska genderu na www.eamos.cz/gender, hesla generické maskulinum, nesexistický jazyk aj. v různých jazycích v odborné literatuře a internetu.

Pokračovat ve čtení „Jazyková doporučení pro český jazyk“

Reflexe feministické lingvistiky v německé gramatice

V německé gramatikografii je feministická lingvistika respektována jako jazykovědná disciplína, která postavila do středu pozornosti jazykové konstrukce ženství a mužství a jejich hierarchie. Na rozdíl od vypjatě odmítavých postojů českých lingvistů (lingvistky se zatím ostřeji nevyjádřily) se německá gramatikografie hlásí k odkazu feministických lingvistek jako obohacení pohledu na jazykový úzus. Úryvek z odborné stati J. Valdrové představuje po této stránce mluvnici Duden a dalších 7 prestižních pojednání o německé mluvnici.

Pokračovat ve čtení „Reflexe feministické lingvistiky v německé gramatice“

Jak jazyk zabíjí image odbornice

Valdrová, 2005 pro Gender – rovné příležitosti – výzkum, dostupné též z www.genderonline.cz. Aktualizováno 2009.

Na jedné nedávné pražské konferenci se probíralo závažné téma: rovné šance žen a mužů na pracovním trhu. Posluchačky a posluchači po dva dny naslouchali referátům, kde referující plédovali za uznání žen jako rovnocenných členek společnosti, se stejnými právy a šancemi, jaké jsou dopřávány mužům.

Pokračovat ve čtení „Jak jazyk zabíjí image odbornice“

10 nejčastějších námitek proti tématu genderové vyváženosti komunikace

V češtině má genderová kritika jazyka a komunikace na rozdíl od jiných zemí jen krátkou historii. Přesto již také u nás mnozí lidé a instituce dbají na to, aby jejich veřejný projev nebyl formulován pouze v mužském rodě, nýbrž aby pojmenovával také ženy jako voličky, kolegyně, spolupracovnice, řešitelky projektů apod. Je to smyslupná, nebo naopak zbytečná „práce navíc“? A proč bychom ji vlastně měli vynakládat?

Pokračovat ve čtení „10 nejčastějších námitek proti tématu genderové vyváženosti komunikace“

Institucionalizace nesexistického jazyka

Má-li se něco prosadit, co má celospolečenský dosah, měly by se toho chopit státní instituce. V České republice to bylo právě MŠMT, které na počátku roku 2010 na svých webových stránkách uveřejnilo vůbec první česká jazyková doporučení pro nesexistický jazyk. Postupovalo podobně jako země na západ od nás, které nám, tehdy ještě za železnou oponou, byly příkladem demokracie. Uveďme některé příklady:

Pokračovat ve čtení „Institucionalizace nesexistického jazyka“

Kürzung

Durch die Kürzung entsteht kein neues Wort. Es wird keine neue Bedeutung definiert, sondern eine kürzere Variante („lexikalische Variation“, BELLMANN in FLEISCHER / BARZ 1995, 52) eines Wortes oder einer Wortgruppe. Daher gehört die Kürzung nicht direkt zur Wortbildung, sondern zu Techniken des Worterwerbs. Dazu einige Beispiele:

  • Zentralomnibusbahnhof / Zentraler Omnibusbahnhof > ZOB
  • Hauptbahnhof > Hbf.
  • Omnibus > Bus.

Pokračovat ve čtení „Kürzung“