10 nejčastějších námitek proti tématu genderové vyváženosti komunikace

V češtině má genderová kritika jazyka a komunikace na rozdíl od jiných zemí jen krátkou historii. Přesto již také u nás mnozí lidé a instituce dbají na to, aby jejich veřejný projev nebyl formulován pouze v mužském rodě, nýbrž aby pojmenovával také ženy jako voličky, kolegyně, spolupracovnice, řešitelky projektů apod. Je to smyslupná, nebo naopak zbytečná „práce navíc“? A proč bychom ji vlastně měli vynakládat?

Pokračovat ve čtení „10 nejčastějších námitek proti tématu genderové vyváženosti komunikace“

Institucionalizace nesexistického jazyka

Má-li se něco prosadit, co má celospolečenský dosah, měly by se toho chopit státní instituce. V České republice to bylo právě MŠMT, které na počátku roku 2010 na svých webových stránkách uveřejnilo vůbec první česká jazyková doporučení pro nesexistický jazyk. Postupovalo podobně jako země na západ od nás, které nám, tehdy ještě za železnou oponou, byly příkladem demokracie. Uveďme některé příklady:

Pokračovat ve čtení „Institucionalizace nesexistického jazyka“

Kürzung

Durch die Kürzung entsteht kein neues Wort. Es wird keine neue Bedeutung definiert, sondern eine kürzere Variante („lexikalische Variation“, BELLMANN in FLEISCHER / BARZ 1995, 52) eines Wortes oder einer Wortgruppe. Daher gehört die Kürzung nicht direkt zur Wortbildung, sondern zu Techniken des Worterwerbs. Dazu einige Beispiele:

  • Zentralomnibusbahnhof / Zentraler Omnibusbahnhof > ZOB
  • Hauptbahnhof > Hbf.
  • Omnibus > Bus.

Pokračovat ve čtení „Kürzung“

Jazykový úzus na pranýři nebo v diskusi?

Jsem optimistka: diskuse o genderové kultuře jazyka je konečně tady. Kodex diskutéra (jak zní jeho název) nám velí psát slušně a uvádí dalších 13 bodů, co je zapovězeno, není povoleno, nesmí se, není možné. A je to tak v pořádku; podřídíme se, neboť chápeme, co je rasismus, vulgarita, urážky, nezákonná činnost.

Bohužel v kodexu chybí jedno doporučení: NEŽ ZAČNETE KRITiZOVAT, ČTĚTE. ČTĚTE A PAK TEPRVE PIŠTE.

Pokračovat ve čtení „Jazykový úzus na pranýři nebo v diskusi?“

Ostří hoši od fernetu a „jejich dny“

Dříve nebylo známo, že muži také menstruují. Průlom ve vědeckém poznání učinil až plzeňský lihovar Stock, který před časem otevřeně přiznal, že i muži mají „své dny“ (což býval oblíbený reklamní eufemismus pro období ženské menstruace). Stock také nechal vyrobit pozoruhodné propagačně osvětové spoty, v nichž se fernetmani – jiné skupiny mužské populace zatím menstruaci neuznaly – během „svých dnů“, přesněji nocí, scházejí na balkónech a popíjejí.

Pokračovat ve čtení „Ostří hoši od fernetu a „jejich dny““

Sigurdardóttirová se oženila. Nebo vdala.

V roce 1995 napsal Vladimír Macura v knize Znamení zrodu: „Pravopisné a gramatické skutečnosti náhle vypovídají nejen o jazyce, ale i (a často především) o něčem zcela jiném. Odráží se v nich ten či onen program sociálního chování, ten či onen pohled na svět, svědčící současně o politických, estetických atd. postojích svých nositelů.“ Dodejme, že o pohledu na svět vypovídá nejen gramatika (zde připojení –ová za již přechýlené příjmení), nýbrž také výrazové prostředky, styl textu, volba tématu a způsob jeho uchopení, například v novinových titulcích Islandská premiérka si vzala ženu (www.svatba.cz) nebo Premiérka Islandu se oženila s dlouholetou partnerkou (www.aktualne.cz).

Pokračovat ve čtení „Sigurdardóttirová se oženila. Nebo vdala.“