V tomto článku najdete rady a doporučení k volbě křestního jména pro vaše dítě, ale i dosud neuveřejněné poznámky o křestních jménech z hlediska genderu.
1. Aby křestní jméno sloužilo
Křestní jméno má rozlišovací funkci. Ideální by bylo, kdyby vaše dítě bylo již v mateřské nebo na základní škole jediné toho jména. Podívejte se proto do internetu na statistiky nejoblíbenějších jmen a zvažte, zda by se našlo jméno pro vaše dítě mimo prvních deset míst. Pokud možno nepodléhejte módě: svého času populární film Sám doma vyvolal celou vlnu jmen, nazvanou kevinismus podle křestního jména malého hrdiny Kevina.
Česká jména jsou krásná, ale neostýchejte se dítěti dát méně obvyklé jméno nebo neobvyklou verzi známého jména: Anita místo Anna, Rena místo Irena. Křestní jméno Amal (jmenuje se tak manželka herce Clooneyho) připomíná Amálii; používání jména v Česku nic nebrání.
2. Křestní jméno a gender
Překvapivě velké množství u nás používaných ženských křestních jmen bylo kdysi dávno odvozeno od mužských: Martina, Petra, Pavla, Lea, Jana, Zdeňka, Františka, Marcela a další. Tak vznikaly rodové dvojice jmen. Odvozování ženských jmen od mužských bylo jedním z jazykových projevů patriarchátu – nadvlády mužů nad ženami – a dalo možnost vtisknout ženám stopu genderových hierarchií: otec Libor může pojmenovat dceru Libora, Filip pro ni zvolí jméno Filipa, Olegovi se možná zalíbí jméno Olga. Opačných případů odvozování mužských jmen od ženských je velmi málo.
Říká se, že jméno má vliv na život člověka. Můžete to brát s rezervou, avšak volba jména pro dítě do jisté míry odráží představy rodičů (a společnosti) o mužství a ženství, a s tím i jejich pojetí výchovy dítěte, a může tak formovat osobnost.
Na právě narozené dítě naloží společnost svá očekávání: jako by nad kolébkou stály sudičky a podle pohlaví rozhodovaly, jaké bude mít dítě vlastnosti, nadání, osud. Máš ženské pohlavní orgány? Pak jsi žena, a měla bys být ta hodná, milá a hezká, máš vrozený smysl pro péči o druhé a podle toho volíš i povolání; matematika a technické obory ti mnoho neříkají. Svoji životní dráhu přizpůsobíš potřebám partnera či manžela a rodiny a postaráš se o „oheň v domácím krbu“. Jsi mužského pohlaví? Pak jsi muž, a od muže se vyžaduje síla. Předpokládá se, že se budeš odmalička prát o své místo na slunci, odvíjet svoji hodnotu od pracovních úspěchů a od toho, jak dobře jsi schopen zajistit sebe a své blízké finančně.
A jak to souvisí se jmény? Existuje dokonce vědecky zdůvodnitelný „genderový index“ jmen: kratší jména s větším počtem souhlásek (Astrid, Beryl, Gerda, Martin, Richard, Ralf) nám znějí ostřeji, delší jména nebo jména s vyrovnaným počtem souhlásek a samohlásek nebo libozvučnými l, m, n znějí měkčeji, jakoby „ženštěji“ (Alena, Bibiana, Milan, Jonatan, Samuel). Představám rodičů o „něžném pohlaví“ odpovídá spíše jméno Julie než Radka; ti rodiče, kteří u svého syna chtějí podporovat sílu, mužnost a potlačování citů, budou spíše (i podvědomě) volit jméno Norbert než Emil.
Někteří rodiče ale vnímají přísně žensko-mužsky rozdělené genderové role a genderovou dělbu práce kriticky. Ne všichni totiž hodlají žít podle nadiktovaných genderových norem. Androgynní trendy se projevují i ve jménech: Rodiče vybírají citem – a cit je nejlepším rádcem – jméno pro dítě někde mezi „vyloženě žensky“ a „vyloženě mužsky“ znějícími jmény. Ostatně ani ta pohlaví nejsou pouze dvě, což se česká společnost pomalu, ale jistě učí respektovat.
